Výběr povídek podle počtu hodnocení

Počet hodnocení:
115 54 51 48 43 42 41 
40 38 37 35 34 33 32 31 
30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 
20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 
10 

*Vzpomínky*

  • Autor: Lumos
  • Fandom: Harry Potter
  • Jazyk: ČJ
  • Postavy: Severus Snape/Hermiona Grangerová, Ron Weasley, Levandule Brownová aj.
  • Rating: 15
  • Slash: ne
  • Dokončeno: dokončeno
  • Počet kapitol: 15
  • Shrnutí: Hermiona se rozhodla zachránit Severuse Snapea poněkud kontroverzním způsobem. Měla k tomu právo? A co měla dělat potom? Jak tím zasáhla životy ostatních i svůj?
  • Klíčová slova: Vina, ztráta paměti, amnézie, láska

Hodnocení čtenářů:

Katekyo:
“..”
Nel-ly:
“nope... věřím v hezký nápad i zpracování, a kdyby nešlo o HP, asi bych v hodnocení i přidala, ale... nope”
jesssnape:
“...”
Lanevra:
“...”
kacaba:
“___”
Sargo:
“Vida, dostanu chuť na snamione, a už je tu jedno na ráně... za mě spokojenost. Hodně silná tři. A konec pobavil. ;-)”
belldandy:
“Á - toto je špatný, vážně špatný ... James žije se Sylvií, ale miluje Jane. Jane má snoubence, ale miluje Jamese. Navíc Janinu kamarádku podvádí manžel a ona je v pokušení podvádět ho taky. Když se to rozepíše podrobněji, není to nutně až tolik stupidní jako když to shrnu do dvou vět, v tom problém není. Ten je v tom, že zmíněné postavy mají být totožné s těmi z HP fandomu. Jistě se dá v zásadě odůvodnit, že se lidé z odtupu let chovájí jinak než v kánonu. Taky se dá odůvodnit, že Snape při ztrátě paměti přišel se vzpomínkami také o charakter. (Představa, že jako mizera se chová jen pod vlivem neblahých životních událostí nebo to dokonce jen hraje, je ve fandomu poměrně oblíbená.) Příběh je to v celku pěkný. Na televizi moc nekoukám (pro věčné čtení fanfikcí totiž nemám čas:)), ale mám pocit, že by ho jen s malými úpravami mohla klidně vysílet česká televize jako podvečerní seriál a druhý den by spolupracovnice probíraly, co se v něm zas nového přihodilo a že takhle to v životě chodí. (I když náklonost hlavních postav se objevila trochu rychle a manželské krize mi nepřišly dostatečně odůvodněné. To jsou však jen detaily. Někdo jiný by to dost možná viděl jinak. ) Jenže ... když se postavy nechovají, jako ty, co známe - Snape není sarkastický, Hermiona není pedantická, Harry není naivní dobrák a při tom ... magie s vyjímkou ztráty paměti nehraje v příběhu žádnou zásadní roli, nejsou tu Bradavice, není tu Voldemort ... tak co vlastně pojí tento příběh s HP světem? Možnost vidět souvislost, zůstává čistě na ochotě čtenáře. My čtenáři občas nad takovými věcmi přimhouříme oči a doznávám, že i já jsem tu dala čtyřku kolikrát všelikým ptákovinám. Bylo to proto, že pro mě text měl jakési kouzlo navíc - třeba nadsázku, sebeironii, promýšlení fikčního světa, zajímavé pojetí magie, silnou atmosféru, zajímavé prostředí, šoking-efekt, erotický náboj, citové vytržení (na poctivou romanci tady hlavní postavy nedostanou moc společného prostoru) nebo aspoň můj pár (to jednoho ovlivní, přiznejme si to), tady jsem si nenašla navíc nic. Přenechávám tedy hledání někomu dalšímu, věřím, že někomu se to podařit může. Na mě je to zřejmě moc konzervativní. :( Trojku dávám za schopnost napsat souvislý příběh (což vůbec není samozřejmé), bohužel nikoli fanfikční příběh a asi i proto, že nechci bejt za potvoru.”
GwenLoguir:
“...”
Salome:
“Velmi kvalitně napsaná povídka. Neotřelý námět, skvěle načrtnuté postavy, skvělý jazyk. Autorka má velmi sevřený styl, kde nic nepřebývá, nemá sklony k zbytečnému natahování - co stačí náznakem, jen naznačí. Zajímavé úvahy o tom, zda máme právo zasahovat druhým do života, a jak. Doporučuji všem, kromě těch, komu zapřisáhlým odpůrcům jakékoli romantiky - jdo o povídku založenou hodně na vztazích. Ale nemyslím, že jde jen o ně. Rozhodně tato povídka má přesah, protože se zabývá až symbolicky vinou a trestem. Ocenila jsem také netradičně méně kladnou Hermionu, která ale nebyla mimo svůj charakter. OOC nebyly ani ostatní postavy ne, samozřejmě až na Snapea, ten samozřejmě OOC je a většinou mi to vadí. Zde to ale beru jako záměr autorky, který vysvětlila a mně to vysvětlení přišlo srozumitelné, a tedy je akceptuji.”