Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Návyková upířina. Čtete a říkáte si, že tenhle příběh už jste četli/viděli stokrát, ale pak najednou zjistíte, že to vůbec není pravda a že potřebujete vědět, co se bude dít dál, jinak vybouchnete. Víte, že je to zvrácený, ale nemůžete si pomoct. Největší přednosti: střídání POV like a boss, dokonalá ponurá atmoška, skvěle vybudované charaktery zůstávající IC, UST a sexy náboj skrz naskrz, akční scény na infarkt. Ještě nikdy jsem neměla takovou škodolibou chuť nakopat Thranduila do zadku – takhle si představuju správnou upíří svini (i když nelítostná Tauriel ho snad i trumfne). Scéna se společnou večeří u mě boduje jako nejnapínavější mrazivo-žhavá podívaná, co jsem ve fanfiction zažila. Pokud chcete nasát atmosféru povídky, pusťte si píseň, podle níž se jmenuje, ta ji vystihuje perfektně. EDIT: Čert ví, že si v detailním líčení prasečinek nelibuju, ale tohle byl ten nejvíc psychologicky fascinující a k příběhu přispívající blowjob, s jakým jsem se kdy setkala. EDIT PO PŘEČTENÍ ZÁVĚRU: Tahle povídka je dokonalým příkladem toho, jak fanouškovská tvorba spojuje lidi a různé druhy umění. Zapůsobila na hodně čtenářů: někteří nakreslili fanarty, další dali dohromady playlisty, a autorka to všechno hezky sepnula dohromady. Postavy i jejich vztahy prochází vývojem, který dává smysl, a navzdory tomu, že jsou Bard s Thranduilem zasazení do úplně jiného prostředí, než je Středozem, jsou vypodobnění zcela věrně a uvěřitelně. Jejich vztah se většinu děje nedá označit jinak, než „fucked up“ - žádná romance o zapovězené lásce, ale hra na kočku a myš, zvrácená přitažlivost a nezdravé pouto. Úžasná povídka, kterou bych si mileráda koupila jako tištěnou knihu. Konec mě rozbrečel, ale všechno bylo tak, jak to být mělo.”
Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2017-02-23 00:15:14