Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Číst tuhle povídku bylo v mnohém jako koukat na Cestománii. Mám pocit, že o Hebridách teď vím první poslední, jsem intimně obeznámena s rodinným životem alek a mořských šneků, a do slepé mapy vám klíďo zakreslím přesnou pozici všech místních menhirů a kromlechů. Tuhle část jsem si upřímně užila. Co se týče příběhu, tak ten pendluje mezi srandou, zuby kazící romantikou, pornem a rodinným dramatem (a ani jednoho tam není dostatek). Vztah Johna a Sherlocka je komplikovaný, ale co ho komplikovalo, se dozvíme prakticky až na konci, protože autorka dává při vyprávění radši přednost líčení nekonečného množství scenérií spojujících Sherlocka a přírodní krásy, a Johnovy beznadějné uchvácenosti, když se to všechno pokouší vyfotit. Ruku na srdce, kdyby z toho nechal udělat foto-kalendář, porazí v prodávanosti i batolata převlečená za kytky a zvířátka. Jelikož jsem na sladký, romantické části se mi moc líbily. Nicméně postelová scéna mě uspala stejně efektivně jako přednáška z anatomie, kterou v podstatě byla. Přesně takhle to podle mě nemá vypadat. Vztah Sherlocka s Mycroftem byl podán celkem roztomile a já si řekla, Proč ne?! Mycroft mi tu přišel perfektní: kyselá prdel, ale vždy nad věcí a nějakou lásku má hluboko vítekde. Mamča Holmesovic zajímavá intelektuální bohémka. Nemůžu říct, že by celkový dojem byl špatný. Ta příroda udělala svoje. Ale honem šup sem s nějakou case-fic s psychologií a angst na špagát, ať mám co louskat na dovče ve své chatičce na Hebridách!”
Přidělené hodnocení: 3 Dne: 2016-03-16 22:46:23