Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Bard se s dětmi nastěhuje do starého strašidelného panství, a jejich domácím není nikdo jiný než uzavřený, málomluvný a tajemný Thranduil, kterého pronásledují duchové minulosti... Na téhle povídce mě šíleně štve, že je to vlastně jen jakýsi útržek, co končí tam, kde se příběh v mnoha ohledech teprve rozjíždí a rozhodně by měl co nabídnout (hlavně vyšetřování podivné série vražd a osvětlení duchů, které Bard vídá v noci v domě). Ale když se přes to přenesu a přinutím se přijmout autorovo rozhodnutí ukončit tam, kde ukončil, je moje hodnocení veskrze nadšené. Atmosféra pendluje mezi halloweensky ponurou a vánočně útulnou, moji dva oblíbení svobodní otcové se představují v nezvyklých povoláních, ale jinak jsou to prostě pořád ti samí skořicoví šnečci a jejich něžnej vztah mi dodával tolik pozitivní energie, že by rozsvítila vánoční stromeček. A dokonce se nám dostalo i jednoho skoro až sherlockovskýho momentu :D Achjo, kéž bych se jednou dočkala pokračování!”
Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2016-11-16 20:15:38