Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Sice jsem tuhle povídku četla na dvě etapy, ale už jen skutečnost, že jsem se k ní i po měsících přetržky měla chuť vrátit a pamatovala jsem si, co se tam dělo, dokazuje, že to byla dobrá povídka. Jak to tak vypadá, tak povídky s úryvky písňových textů v úvodu kapitol budou vždycky mít zvláštní místo v mým srdci, i když nemám ponětí proč :D Moc mě bavila psychologie postav, jejich traumata, jejich vzájemné vztahy a vývoj těch vztahů (byť by mi nevadilo, kdyby se na konci všechno dokonale nepopárovalo, to bylo trochu divný). Potter je úchyl, ale má nečekanou hloubku. Draco toho má hodně na talíři a tím je mi blízkej. Zamilovala jsem si i dva nové profesory, hlavně Raviho, který mi přišel jako kombinace Snapea a Tana France z Queer Eye - jakkoli děsivě to může znít lol. Sexuální náboj mi zkratoval nejdřív počítač, potom i čtečku, vypálil díry tam, kde dřív žádný nebyly... no byl to obraz zkázy. Realističnost sexuálních scén mě překvapila – tím spíš, že nějakým způsobem pořád zůstala v rovnováze s jejich emotivností. Vůbec poprvé jsem se tu setkala s motivem „sex pollen“, což mě jako nadšenou pěstitelku nesmírně bavilo :D Chválím i to, že Ron tu nebyl úplně vypatlanej, což obvykle je snad v 90 procentech Drarry fanfikcí. Tichá voda a vždy nápomocná a všímavá Hermiona se mi líbila možná až moc. Za mě tam klidně mohlo být víc angstu, ale nakonec je možná dobře, že se to s ním nepřehánělo a možná je to jen o zvyku. Konec dobrý, všechno dobré – a myslím, že tady to stopro platilo.”
Přidělené hodnocení: 5 Dne: 2021-05-15 21:17:03