Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Vůbec nevím odkud to vzít a mám neblahé tušení, že z toho bude zase jednou slohovka. Zápletka, jak napovídá shrnutí, není nijak originální, i když já osobně jsem o magickém poutu, které by svázalo hned tři lidi, ještě nečetla. Úvodní scéna, kde k tomu dojde, není úplně uvěřitelná - konkrétně Harryho emoce. Víc mi ale vadila role, jakou v příběhu autorka přiřkla Pastorkovi. Na jednu stranu úžasně promyšlená a propracovaná postava zkorumpovaného politika, ale na něj to prostě nesedí. Pořád jsem místo něj viděla Popletala. U takto dlouhých příběhů mám pokaždé pocit, že je nemůžu hodnotit stejně jako ty kratší. Sepsat smysluplný košatý příběh se spoustou postav, který drží pohromadě, je kumšt. Snad nikdo se přitom nevyhne občasným propadům kvality. Nejinak je tomu tady. Na jedné straně úžasné pasáže (obzvlášť mě uchvacovaly popisy dynamiky vztahu, kde jsou spolu tři chlapi), na druhou stranu se objevilo několik míst, která byla tak naivní, že se mi chtělo bouchat hlavou o stůl. Co Fénixovi určitě nelze upřít, je skutečnost, že - ačkoli se jedná o miliontý příběh o magickém poutu - autorka z něj vytěžila maximum. Pouto se vyvíjí a s ním i vztah jednotlivých postav k němu. Strašně ráda bych dala pětku (už jenom proto, abych obhájila těch pět skoro probdělých nocí), ale nějak se k tomu nedokážu přimět (kvůli těm zmíněným chybám a občasné roztahanosti). Dám 4, ale možná se mi to časem rozleží a já zjistím, že to nemůžu dostat z hlavy. :)”
Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2014-02-04 08:33:54