Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Příběh s velmi zajímavým tématem, napsaný se snahou o velkou poctivost- Máta umí psychologii, zajímá ji prožívání, vývoj postav. Umí pefektně zachytit atmosféru - dostal mě popis masakru indiánské vesnice, zejména když jsem si k tomu pustila autentickou hudbu. Místy mě skutečně mrazilo, Máta se umí dotknout. V rámci amatérské tvorby patří nepochybně k tomu lepšímu. Do profesionality mu chybí však ještě několik krůčků, a není to jen rušící počet pravopisných chyb. Velmi oceňuji snahu o historickou přesnost, a zejména vysvětlující poznámky na konci. Ovšem hned v základu je faktografická nepřesnost - nedokážu si představit, jak by mohl být voják jednoho státu vyslán proti své vůli do armády druhého samostatného státu. Autorka tento konstrukt nijak nevysvětluje, respektive spokojuje se s vágníím konstatováním o korupci a dlouhých prstech. Je to vlastně maličkost, a pokud by autorka nedeklarovala - a ve všech detailech, včetně tvaru fléten nedodržovala - historické reálie, nevadilo by mi to zdaleka tolik. Ne zcela korektní bylo zařazeí do žánru - historický román je něco jiného než fantasy historický román. Fantasy osobně miluji, opravdu mi nevadí nadpřirozené jevy; pokud je ovšem autor nesměšuje s realitou, respektive jej nevydává za realitu. Kromě toho šlo většinu děje spíše i intimní (neplést s erotickou) psychologickou studii, děj je tak značně nekonzistentní. Postavy byly vykresleny velmi plasticky, toto je skutečně silnou stránkou autorky. Osobně mě ale rušilo příliš černobílé vidění postav - jsou skvělí, mravní po všech stránkách ve smyslu dnešní doby (což mimochodem historickým reáliím také neodpovídá), nebo čistí padouši. Přes určité výhrady považuji Sokolí přání za zajímavé a hodné pozornosti inteligentního čtenáře. Hodnocení: Námět 5, logika příběhu a reálií: 4, struktura 3, jazyk 5, pravopis 3, postavy 4, celkový dojem 4.”
Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2014-03-29 14:32:31