Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Kratičký příběh, spíše jen nahozený námět hodné dívenky, která dělá pro lásku špatné věci. Pokud vůbec hovořit o příběhu, protože ve skutečnosti není ukončený, ale utnutý. Navíc nelogicky, zanechává tedy určitou pachuť. Jako by to autorku přestalo bavit, což velmi chápu. Námět se mi zdál až moc přitažený za vlasy, nejspíš ale proto, že autorka nejde do hloubky, takže i věci, které by třeba mohly být možné, vypadají nereálně, nesrozumitelně. Vrcholem pro mě bylo „Měla tak hrozný pocit, když se na Jamese dívala a věděla, že jednou bude takové nevinné a hodné lidi vraždit.“ – pojetí, že hodní lidé vstupují mezi Smrtijedy s vědomím, že budou vraždit jiné hodné lidi je neskutečně stupidní. Co tak si něco přečíst o psychologii, podvědomí, manipulaci… autorko? Ne? Moc práce. Postavy působí nereálně, papírově, Snape mi připadá nereálně zlý – přestože samozřejmě nevíme, jaký byl, přestože nepochybně dělal zlé věci, tak odporného si ho nepředstavuji. Téměř až směšně nereálný se mi zdál Sirius. Faktografií se autorka svazovat nenechá (Malfoy jako spolužák Pobertů). Z formálního hlediska je to nepořádné (Víš ty, co? Pán Zla, Velká Síň, opakovaně začátek věty s malým písmenem, interpunkce, - klasicky nesprávné čárky před než, o důsledkovém nebo odporovacím poměru mluvit snad ani nebudu. Nářeční skloňování (Srabusovo vlasy, řekni Evansovej). Originalita 3, Logika a uvěřitelnost děje 1, postavy 1, faktografie – 2, styl – 3, formální stránka – 2, struktura, vypointování – 0, přesah – 0, celkový dojem 1. Celkově 1, 4.”
Přidělené hodnocení: 1 Dne: 2014-10-16 14:22:32