Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Moc povedeně zpracované dopisování v průběhu let. Krásně se tu podařilo zachytit Peterovo vyrůstání od dětského jazyka po vysokoškoláka a Tonyho snahy používat "child-appropriate language" (ne že by se mu to dařilo a zachované škrtance tomu dávají punc navíc). Emocionální to je dost, odkrývá se hodně psychologie postav, doba během Afganistánu a těsně po byla fakt masakr. Přišlo mi, že ship Peter/Wade tu byl nějak navíc. Jako jo, kdo nemá rád Spideypool, ale tady to už působilo (společně se všemi dalšími Peterovými kamarády ze všech univerz a jejich vztahy) překombinovaně. Zvláštním kontrastem i bylo to, že jak emočně nabité mi přišel začátek a průběh, tak poslední kapitola o pár let později mi přišla lehce "meh" a asi bych se bez ní obešla, na druhou stranu to čtenářům ukazuje, že všechno opravdu dopadlo nejlíp, jak mohlo. Někdy asi velká gesta a velká rozuzlení ubírají na kouzlu malých gest a voleb neovlivněných bezvýchodností. Jasně že to dopadlo tak, jak to dopadlo, ale když je volba hodně daná okolnostmi (i když by se to dalo udělat jinak), tak je to takové... antiklimatické. To, že je to No Powers, jsem přehlédla, přiznávám. Až na zmatení, jak to, že Peter nemluví o svých schopnostech, to nic neovlivnilo. Jo, bylo by zajímavé vidět, jak a jestli by vůbec skrz dopisy řešili boj se zločinem, ale jejich vztah je vykreslen tak dobře, že mi to stačilo i bez toho.”
Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2022-11-20 11:08:03