Čtenáři sobě, čtenáři čtenářům
“Ryuk se chce podívat do Bradavic na Turnaj tří kouzelníků a Light nemá jinou možnost, než mu vyhovět, přeci jen, kdyby shinigamiho odmítl, mohl by jeho jméno zanést do svého zápisníku. Naštěstí, jako člověk, jenž má u sebe boha smrti a jeho notes, se Light řadí do magické komunity, takže vyjedná s McGonagallovou, že v roce turnaje bude v Bradavicích vyučovat studium mudlů. Mezitím spunktuje svoji předstíranou smrt. Na L však nemůže zapomenout a uvědomí si po čase, že byl do detektiva zamilovaný. Ryuzaki to cítil podobně takže je vlastně pak rád, že mu Light ze svého záhrobí posílá květiny - přesto ho však chce vystopovat a připoutat si ho, aby už mu nikam neutekl. Docela dost jsem se u toho zasmála. Není to taková komedie, spíš love drama, ale toho černého humoru je tam dost. Líbí se mi vztah Sayu a Lighta. Sayu je zde mladší sestrou, která svého bráchu bezpodmínečně miluje. Není tak chytrá, ale měla v manipulaci s lidmi dobrého učitele. Ví, že brácha žije, že byl Kira i jeho city k L. Snaží se mu v romantických citech radit. Trochu jsem se neuměla rozhodnout, jestli mě více zajímá dění v Bradavicích, nebo to co se děje ve vyšetřování Kiry. Takže hádám, že je to dobře vyvážené.”
Přidělené hodnocení: 4 Dne: 2024-02-20 08:08:57